Preventivní prohlídky 2026: proč se nově řeší obvod pasu a co k tomu doplní InBody?

Novela vyhlášky o preventivních prohlídkách, účinná od 1. ledna 2026, rozšiřuje rozsah péče, kterou dostaneš u praktického lékaře, gynekologa i pediatra. Podle přehledů zdravotních pojišťoven, mimo jiné ČPZP a VZP, přibývá do prohlídky širší laboratorní vyšetření – typicky krevní obraz, lipidogram a glykémie – a u vstupní prohlídky po registraci u nového praktika také EKG. Cílem je zachytit kardiometabolická rizika dřív, než se projeví jako nemoc.

Nově se v rámci prohlídky doporučuje sledovat i obvod pasu jako jednoduchý ukazatel množství tuku uloženého v břišní oblasti – tedy tuku, který bývá spojený s vyšším rizikem srdečně-cévních a metabolických potíží. Frekvence samotné preventivní prohlídky u praktického lékaře zůstává jednou za dva roky; u lidí nad 50 let a u chroniků (kardiovaskulární onemocnění, diabetes, vysoký tlak) se klade větší důraz na to, aby se rozšířené vyšetření v tomto intervalu skutečně provedlo.

Přesné znění a rozsah vyšetření – konkrétní věkové hranice, intervaly u jednotlivých skupin, přesné číslo novelizační vyhlášky – se mezi zdroji mírně liší a v praxi se ještě upřesňuje. Pokud chceš vědět, co přesně tvá příští prohlídka zahrne, nejjistější je zeptat se svého praktického lékaře nebo zdravotní pojišťovny. Co se s naměřeným tlakem u prohlídky dál typicky řeší, je samostatné téma, které stojí za vlastní pohled.

Obvod pasu je obvod těla měřený v nejužším místě mezi posledním žebrem a pánevní kostí, obvykle v pase nebo mírně nad pupkem. Používá se jako rychlý, nepřímý odhad množství tuku uloženého v břišní dutině – a ten bývá metabolicky aktivnější a rizikovější než tuk uložený jinde na těle, například na stehnech.

Výhoda obvodu pasu je jasná: naměří ho kdokoli krejčovským metrem za pár vteřin, bez přístroje a bez nákladů. Proto dává smysl jako rychlý screeningový nástroj v ordinaci praktického lékaře, kam se snadno vejde do běžné prohlídky.

Limit je stejně jasný. Obvod pasu nerozlišuje, kolik z naměřeného čísla tvoří podkožní tuk a kolik viscerální tuk uložený kolem orgánů – a právě tohle rozdělení bývá pro riziko podstatné. Zkresluje se také výškou postavy, tvarem hrudního koše a tím, jak moc má člověk vyvinuté břišní svalstvo. Dva lidé se stejným obvodem pasu tak mohou mít velmi odlišné metabolické riziko.

InBody analýza je bioimpedanční měření, které rozděluje tělo na segmenty – trup, paže, nohy – a v každém z nich odhaduje zvlášť tukovou a svalovou hmotu. Místo jednoho čísla v pase tak dostaneš mapu, kde přesně v těle tuk i sval sedí.

Viscerální tuk se navíc na InBody odhaduje jako samostatná hodnota, ne jen odvozeně z obvodu pasu. To je podstatný rozdíl – obvod pasu je nepřímá aproximace, výsledek InBody je samostatný orientační odhad množství tuku uloženého kolem orgánů, který si navíc můžeš sledovat v čase.

V praxi to znamená, že dva lidé se stejným obvodem pasu, řekněme 95 cm, mohou mít úplně jiný příběh. Jeden má hodně svalové hmoty a relativně nízký tuk – je spíš svalnatý s širším hrudníkem. Druhý má nižší svalovou hmotu a vyšší podíl tuku i při stejném obvodu – tomu se někdy říká takzvaně „skinny fat“. Obvod pasu sám o sobě tenhle rozdíl neumí odlišit, segmentální analýza ano.

Hrazená preventivní prohlídka jednou za dva roky dává v podstatě jen dva body v čase – stav teď a stav za dva roky. Na posouzení trendu, tedy jestli se něco zlepšuje nebo zhoršuje, to nestačí; mezi těmi body se toho může hodně změnit a hodně se toho dá i zase napravit.

InBody, Max Pulse nebo tlakoměr v kratších, pravidelných intervalech – řádově co pár měsíců – doplní křivku mezi těmito dvěma body. Nejde o to nahradit lékaře, ale mít víc dat pro sebe: vidět, jestli se obvod pasu nebo viscerální tuk mění, a jak na to reaguje pohyb, strava nebo změna režimu.

Smysl má sledovat hlavně trend, ne jedno izolované číslo – vývoj viscerálního tuku, svalové hmoty, krevního tlaku nebo HRV v čase. Jedno měření může být zkreslené jídlem, spánkem nebo hydratací; teprve víc měření za sebou ukáže, kam se věci opravdu posouvají.

Zvýšený obvod pasu, vyšší viscerální tuk na InBody nebo hraniční hodnota tlaku nejsou diagnóza. Jsou to signály, že má smysl výsledek sledovat pozorněji a probrat ho v širším kontextu – s dalšími hodnotami i s odborníkem.

Pokud ti při rozšířené preventivní prohlídce vyjde zvýšený obvod pasu společně s dalšími hodnotami – třeba lipidogramem nebo glykémií mimo obvyklé rozmezí – je namístě se o tom bavit s praktickým lékařem, ne se snažit hodnotu interpretovat sám doma. Lékař má k dispozici kontext, který samotné číslo nedá.

InBody a Max Pulse v tomhle mohou pomoct jinak: dají ti obraz o tom, kde přesně v těle tuk sedí, jak je na tom svalová hmota a jak se stav vyvíjí v čase, což může být užitečný podklad i do rozhovoru s lékařem. Nenahradí ale laboratoř, EKG ani klinické vyšetření – to je vždycky doména zdravotní péče, ne orientačního měření.

Role obou typů měření jsou jasně oddělené. Preventivní prohlídka u praktického lékaře je zákonná, hrazená z veřejného zdravotního pojištění a zahrnuje laboratoř, EKG a klinické vyšetření, které žádný spotřebitelský přístroj nenahradí. InBody, Max Pulse nebo tlakoměr v portálu MojeInBody jsou doplňkové, soukromé měření, které si můžeš zopakovat podle vlastní potřeby.

Prakticky to funguje nejlíp takhle: hrazenou prohlídku absolvuj podle doporučení svého praktika a mezi jednotlivými termíny sleduj trend na InBody portálu – obvod pasu, viscerální tuk, svalovou hmotu i další ukazatele na jednom místě, s historií měření, kterou si můžeš kdykoli porovnat.

Pokud si chceš udělat obrázek o tom, jak na tom teď reálně jsi – ne jen podle jednoho čísla v pase – měření na InBody 970 ti dá podrobnější podklad, se kterým můžeš pracovat i mezi dvěma návštěvami lékaře.